Jelikož jsem žena, předpokládá se (a i já jsem dlouho předpokládala), že budu psát zejména o ženském odívání, péči, etiketě a každodennosti. Avšak vynecháním mužské stránky by pohled na historii módy nebyl celistvý. Navíc je velmi důležité si uvědomit, stejně jak to tvrdí pisatel článku o pánské módě z časopisu Hvězda z roku 1930, že muži to v dané éře měli s oblékáním složitější než ženy. Důvodem je hlavně větší množství kusů, ze kterého se kompletní oděv skládal. No jen si to představte....
Žena má na sobě:
- spodní prádlo
- punčochy
- šaty, popř. halenku + spodní díl oblečení
- svetřík v závislosti na počasí
- kabát
- boty
- rukavičky, klobouk a doplňky
Muž obléká:
- spodní prádlo
- ponožky
- třídílný oblek (košile, vesta, sako)/ popř. jiný neformální/formální oblek v závislosti na společenské události
- doplňky k obleku - kravata, motýlek, spona na kravatu, kapesníček, manžetové knoflíky, atp. (+ dává si záležet na tvaru límečku)
- kalhoty
- boty
- kabát
- rukavice, klobouk a další doplňky (např. pouzdro na cigarety)
Ve 30. letech sice vzory nehrály takový prim jako v 50., ale i tak bych se býti mužem vcelku zapotila. Článek nicméně upozorňuje i na možnost, že ne všichni "gentlemani" dob minulých uměli ovládat vkusnost výběru kombinací částí svého oděvu. Proto měli u sebe ženy obdařené módní střízlivostí a pečlivostí.
Kromě nevkusností oděvu mohli pánové zhřešit v módě i flíčkem na obleku či nesprávnou volbou kravaty/šátku/motýlku, ztraceným knoflíkem, anebo límečkem, který vypadal jako by vylezl krávě ze žaludku.
Nepředpokládalo se však, že se o tyto detaily bude starat muž sám. Od toho má přece svou ženu! Muž si nebude přišívat knoflíčky, prát a žehlit límečky. A ačkoli se obecně věřilo, že alespoň přišívat muži umí, bylo úkolem ženy starat se o něj a o domácnost. Neboť pisatelka článku soudí "pořádek v cizí rodině podle čistoty mužova obleku a límce".
-----------------------------------------------------------
Tak schválně, která z nás se toho i nadále drží a radí svému partnerovi v tom, jak má vyjít na veřejnost? A která nejen radí, ale i pečuje o něj se vším všudy, aniž by "ztratil mužnost"? Nebo si některá myslíte, že právě oním opečováváním v domácnosti jeho mužnost podporujete?