pondělí 25. prosince 2017

# 1940s # časopisy

Jak pečovat o pleť v zimě

Odevšad stále slyším, že zima už není co bývala. Podívám se z okna a sníh nikde. Kdyby se mi chtělo jít ven, klidně bych si nemusela ani zapnout kabát. Ale to snad jen proto, že již rok žiji v Brně. V mém rodišti na "krutém severu" bych si tak lehce v ten stejný den ven nevyrazila.

Možná i proto jsem dříve dost v zimě trpěla. Hlavně má pleť, která byla suchá, a mráz ji vcelku s klidem dokázal loupat a trhat. Stávalo se to především na citlivějších místech, která nejsou pod kabátem či teplými punčochami schovaná. Zkoušela jsem všelicos a vidíte, nakonec pomohlo se "jen" odstěhovat. :)



Vy, kdo máte rovněž citlivou a náchylnou pleť a "trpíte" v zimě rovněž, uvažovali jste někdy, jaké to muselo být v "opravdové" zimě před léty? Jaké produkty používaly naše babičky a prababičky, aby předcházely všemožným problémům s pletí?

Na podobné otázky najdeme odpovědi například v časopisu Eva z 1. ledna roku 1941.

"Skutečnému poškození pleti můžeme se vyhnout jen tak, že jí dodáváme dostatek tuku. V zimě máme užívati vůbec mastnějšího krému i pod pudr, při sportu dokonce raději speciálního oleje. Občas však pleti znamenitě prospívají olejové obklady.

1) Po předběžném pečlivém umytí položte si na obličej obklady, nebo celou masku z gázu v několika vrstvách, prosycenou olejem nebo výživným krémem, který nahřejete nad vodní lázní.

2) Nato obložte obličej ručníkem, namočeným v horké vodě a docela navrch dejte suchý třecí ručník. Pleť po této proceduře podivuhodně zvláční a zjemní."

Pokud Vám v zimě praskají rty, doporučuje pisatelka článku pí. Jana Lišková "chránit je tukem. Proto používejte v zimě mastnější rouge, popřípadě zvláštní bezbarvé tyčinky pod rouge. Proti bolestivým puklinám znamenitě pomáhají obklady z vlažného BEZOVÉHO ODVARU."

Změna barvy nosu je přisuzována špatné funkci zažívání a špatnému krevnímu oběhu. Doporučuje se tedy lehká dieta a cvičení. Pokud je nos spíše modrofialový než červený je nasnadě si na něj dávat "teplé obklady, nebo lázně teplého vzduchu z foenu, nato ho potřeme lotionem z 20 g kafrového lihu a 50 cg salicyl.kyseliny. Také aplikace galvanického nebo faradického proudu působí příznivě.

Při červeném nose pomáhají chladné obklady 1/2% vody roztoku octanu olovnatého - a na noc užijte směsi: talku, glycerinu á 15 g, kysličníku zinečnatého 15 g, ichtyolu 5 g, destilované vody 50 g."



Když se tak na to dívám, asi si budu dávat po vzoru prababiček pouze bezový odvar. Z článků nevyplývá, na kolik byly ženy tamní doby vlastnit chemické složky na přípravu domácí kosmetiky. V dnešní době se s některými složkami v kosmetice potkáváme také, ale abyste si někde koupily oxid zinečnatý? Navíc, kdo by ve víru "bio a eko" stál o "pravou" chemii v kosmetice?

-----------------------------------------------
Použití složek z návodu v současnosti.:

Salicylová kyselina - je součástí mnoha produktů proti akné, lupénce, lupům a pomocníkem při odstraňování bradavic.

Octan olovnatý -  také prostě olovo, se nachází v některých rtěnkách či barvách na vlasy. Uvádí se, že má negativní vliv na nervový systém, je karcinogenní a ucpává póry.

Glycerin -  je snad nejpoužívanější látka v kosmetice. Funguje jako změkčovadlo v krémech, šamponech atp. Pleť pomáhá hydratovat a je dobře snášen. (Avšak se najdou výjimky a já jich pár znám.)

Kysličník zinečnatý - vypadá jako bílý pudr. Prášek je v řadě kosmetiky pro jemnou a citlivou pleť, případně pro zklidnění pleti. Je antibakteriální a antimykotický.

Ichtyol - lze zakoupit v lékárnách v podobě Ichthyo krému, kterým se léčí kromě jiného omrzliny.






Žádné komentáře:

Okomentovat

Pravidelní čtenáři

For English, press: